Parthenón (Παρθενών, řecky chrám panen) byl hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos (Panenské). Byl vystavěn v letech 447 - 438 př. n. l. na athénské Akrpoli, kde můžeme jeho trosky spatřit dodnes.
Stavba Parthenónu
Po porážce perského vojska u Platají (roku 479 př. n. l.) byl Athénami v roce 477 př. n. l. založen Délský spolek s cílem sjednotit obce k odporu proti Perské říši. Každá členská obec měla za povinnost poskytnout určitý počet triér, nebo se mohla z této povinnosti vykoupit. To bylo zdrojem značných příjmů pro Athény, které měly triér velké množství, ale ostatní obce se stávaly závislými na Athénách.
Potom, co perská vojska za řecko-perských válek dvakrát vyplenila Athény, bylo třeba toto město včetně chrámů opravit. Nejprve však přišly na řadu stavby praktického významu. Kimón dal opravit opevnění Akropole. Potom, co se do čela obce postavil Periklés, bylo rozhodnuto o rozsáhlé stavební obnově Athén. 451 - 448 př. n. l. byly vybudovány loděnice, suché doky a arzenál v Peiraie a současně byl zvýšen počet triér na 300. V Peiraieu byla také vystavěna obilní tržnice pro zabezpečení výživy města a ještě před skončením řecko-perských válek také opevnění Athén s tzv. dlouhými zdmi, které chránily cestu z Peiraiea do Athén. Posléze se započalo s přestavbou chrámů a kulturních staveb a roku 455 př. n. l. byla započata i přestavba jižního cípu Akropole, kde měl stát chrámek Athény Niky. Tyto záměry však byly přerušeny ve prospěch ucelenější přestavby Akropole a vybudování hlavního Athénina chrámu - Parthenónu.
Plán chrámu navrhl architekt Itkínos a roku 447 př. n. l. byla započata stavba chrámu při jižním okraji akropolské plošiny. Stavbu vedl architekt Kallikratés, ale hlavní dozor nad stavbami na Akropoli byl svěřen Periklovu příteli, sochaři Feidovi. Sám Periklés byl členem stavební komise. Roku 442 př. n. l. byly vztyčeny sloupy a roku 438 př. n. l. byly Feidiovou sochařskou dílnou umístěny metopy. Současně byla o velkých Panathénajích umístěna i kultovní socha Athény Parthenos ze zlata a slonoviny - taktéž Feidiovo dílo. Sochařská výzdoba však stále ještě nebyla zcela dokončena, neboť k osazení soch do štítů došlo až v roce 432 př. n. l..
Stavba Parthenónu vyšla na 700 talentů stříbra.
